Česká republika
Lokalita: Krkonoše
Hotel: Pinia Hotel & Resort (Ex. Clarion) - iné voľné termíny Hviezdičky:
Hodnotenie: 44% / 78 hlasov
Termín: 30.06.2024 - 04.07.2024 (5 dní)
Strava: Raňajky
Orientačná cena: 187 EUR | Zľava: 10 %
Doprava: Vlastná
Typ pobytu: Pobytové |
Typ zájazdu: First Minute
Tip: |
Overiť dostupnosť a cenu | Naspäť
Nasledujú doplňujúce informácie k téme Mravenečník_(Krkonoše):
| Mravenečník | |
|---|---|
 Cesta ve vrcholové partii Mravenečníku. v pozadí Sněžka | |
| Vrchol | 1006[1] m n. m. |
| Prominence | 51 m ↓ Rýchorský kříž |
| Izolace | 0,8 km → Dvorský les |
| Seznamy | Tisícovky v Česku #376 Hory a kopce Krkonoš |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Krkonoše / Krkonošské rozsochy / Rýchory |
| Souřadnice | 50°40′ s. š., 15°51′37″ v. d. |
  Mravenečník | |
| Povodí | Úpa → Labe, Bóbr → Odra |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
Mravenečník je vrchol v České republice ležící ve východních Krkonoších. Severovýchodní svah se nachází na území Polska.
){kind=link}
Poloha
Mravenečník je druhou nejvýchodnější tisícovkou Krkonoš, přičemž jižněji položený Dvorský les v tomto směru vítězí jen o velmi málo. Nachází se jihovýchodně od Dolních Albeřic asi 3,5 km západně od města Žacléře, asi 12 km severně od Trutnova a asi 6,5 km severovýchodně od Janských Lázní. Mravenečník je na jihu oddělen mělkým sedlem Rýchorský kříž v nadmořské výšce 956 metrů od hřebenu Rýchor. Dále z něj vybíhají dvě rozsochy. Východním a posléze jihovýchodním směrem k městu Žacléři je to Žacléřský hřbet a severním směrem Čepel. Na ostatních stranách se nachází prudce spadající svah. Vrcholové partie hory a svahy nacházející se na území České republiky leží na území Krkonošského národního parku.
){kind=link}
){kind=link}
Vodstvo
V nevelké vzdálenosti severně od vrcholu prochází přes Mravenečník hlavní evropské rozvodí Severního a Baltského moře. K hoře přichází od východu po Žacléřském hřebenu, lomí se zde k severu a odchází po hřebenu Čepele. Severovýchodní svah patřící k Baltskému úmoří odvodňují levé přítoky Bóbru, jihovýchodní a západní svah patřící k Severním úmoří odvodňují potoky vlévající se do přítoků Úpy.
Vegetace
Vrcholové partie Mravenečníku jsou souvisle porostlé lesem. V prostoru Rýchorského kříže a v nižších svahových partiích se nacházejí louky.
Státní hranice
Nedaleko od vrcholu Mravenečníku prochází státní hranice mezi Českou republikou a Polskem. Přichází od severu po hřebenu Čepele a asi 1 kilometr severně se v místě zvaném Roh hranic lomí k východu a pokračuje po severním svahu Žacléřského hřebenu ke Královeckému sedlu.
Komunikace a turistické trasy
Lesním masívem ve vrcholových partiích Mravenečníku procházejí pouze lesní cesty. V těsné blízkosti vrcholu prochází od severu k jihu červeně značená Cesta bratří Čapků z Krkonoš do Trutnova. Souběžně s ní od severu přichází od Pomezních bud i polská zeleně značená trasa, která se v místě zvaném Roh hranic stáčí k východu a po polském území klesá do Královeckého sedla. Z Rohu hranic pak východním směrem vychází modře značená trasa 1824 a z Rýchorského kříže zeleně značená trasa 4212 – obě směr Žacléř.
Reference
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 . Zeměměřický úřad . Dostupné online.
Externí odkazy
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
Zdroj:https://cs.wikipedia.org/wiki/Mravenečník_(Krkonoše)Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.