Adam Zagajewski | |
---|---|
Narození | 21. června 1945 nebo 1945 Lvov |
Úmrtí | 21. března 2021 Krakov |
Povolání | jazykovědec, básník, překladatel, spisovatel, vysokoškolský učitel, romanopisec, esejista a autor |
Stát | Polsko |
Alma mater | Jagellonská univerzita |
Témata | krásná literatura, polská poezie, překlady z francouzštiny a literatura |
Ocenění | Cena Kościelských (1975) Tucholsky-Preis (1985) Bronzový záslužný kříž (1998) Cena Tomase Tranströmera (2000) Horst-Bienek-Preis für Lyrik (2002) … více na Wikidatech |
Manžel(ka) | Maja Wodecka |
Rodiče | Tadeusz Zagajewski |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Adam Zagajewski (21. června 1945, Lvov – 21. března 2021, Krakov[1]) byl polský básník, prozaik, esejista a překladatel. Býval považován za jednu z nejvýznamnějších literárních osobností Polska. Byl synem Tadeusze Zagajewského. V rané tvorbě byl spojován s polským literárním směrem Nowa fala (Nová vlna).
Jeho báseň Září ze sbírky Ohnivá země pojednává o básníkově návštěvě Prahy a hledání domu Vladimíra Holana. Je dedikována Petru Královi, s nímž se setkal ve Francii během emigrace.
Vystudoval filosofii a psychologii v Krakově na Jagellonské univerzitě, asistoval na Hornicko-hutnické akademii. Po podepsání protisovětské petice List 59 v roce 1975 se stal zakázaným autorem. Od roku 1982 žil v emigraci v Paříži, poté v Americe, kde přednášel na houstonské univerzitě. Do Polska se vrátil v roce 2002. Do smrti žil v Krakově.