Ilir Meta
Prezident Albánie
Ve funkci: 24. července 2017 – 24. července 2022
Předseda vlády	Edi Rama
Předchůdce	Bujar Nishani
Nástupce	Bajram Begaj
Předseda vlády Albánie
Ve funkci: 29. října 1999 – 29. ledna 2002
Prezident	Redžep Meidani
Předchůdce	Pandeli Majko
Nástupce	Pandeli Majko
Ministr zahraničních věcí Albánie
Ve funkci: 17. září 2009 – 17. září 2010
Předseda vlády	Sali Beriša
Předchůdce	Lulzim Basha
Nástupce	Edmond Haxhinasto
Ve funkci: 31. července 2002 – 18. července 2003
Předseda vlády	Fatos Nano
Předchůdce	Arta Dade
Nástupce	Luan Hajdaraga (zastupující)
Stranická příslušnost
Členství	Socialistické hnutí pro integraci (LSI) (2004–2017) Socialistická strana Albánie (1991–2004) Partia e Punës e Shqipërisë (1976–1991) nezávislý (2017–2022) Socialistické hnutí pro integraci (LSI) (od 2022)
Narození	24. března 1969 (55 let) Çorovoda
Choť	Monika Kryemadhi
Alma mater	Tiranská univerzita
Profese	politik a diplomat
Ocenění	velkokříž Řádu svatého Karla (2019) Velký řád krále Tomislava (2019)
Podpis
Commons	Ilir Meta
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ilir Meta (* 14. března 1969 Çorovodë) je albánský sociálnědemokratický politik, člen místní politické strany Socialistické hnutí pro integraci (albánsky Lëvizja Socialiste për Integrim, LSI), bývalý předseda vlády a bývalý albánský prezident. Platí za někdejšího chráněnce Fatose Nana.^[1]

Životopis

Prezident Albánie (2017–2021)

Dne 28. dubna 2017 byl Ilir Meta jakožto stávající předseda albánského parlamentu zvolen ve čtvrtém kole kole hlasování novým prezidentem země, předchozí tři kola hlasování byla neúspěšná.^[2][3] Ve čtvrtém kole jej podpořila i Socialistická strana předsedy vlády Edi Ramy.^[4] Od 24. července 2017 tak vystřídal v úřadu prezidenta Albánie demokrata Bujara Nishaniho.^[5]

Ve středu 9. června 2021 byl albánským parlamentem sesazen z úřadu prezidenta. Podle zákonodárců porušil ústavu, když v dubnových volbách údajně stranil opozici.^[6][7][8] Rozhodnutí parlamentu přezkoumával Ústavní soud, který má tříměsíční lhůtu na konečné rozhodnutí.^[9] Meta již předtím odmítl předstoupit před parlamentní vyšetřovací komisi a označil impeachment za nezákonný.^[10] Ústavní soud 16. února 2022 konstatoval, že obvinění jsou neopodstatněná, prezident ústavu neporušil a zvrátil tak rozhodnutí zákonodárců.^[11]

Zajímavosti

• Ilir Meta se stal v roce 1999 ve věku 30 let nejmladším předsedou vlády Albánie.^[5][12][13]

Odkazy

Reference

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ilir Meta na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Prezidenti Albánie
Ahmet Zogu (1925–1928) • Ramiz Alia (1991–1992) • Sali Beriša (1992–1997) • Redžep Meidani (1997–2002) • Alfred Moisiu (2002–2007) • Bamir Topi (2007–2012) • Bujar Nishani (2012–2017) • Ilir Meta (2017–2022) • Bajram Begaj (od 2022)

Premiéři Albánie
Fatos Nano (1991) • Ylli Bufi (1991) • Vilson Ahmeti (1991–1992) • Aleksandër Meksi (1992–1997) • Bashkim Fino (1997) • Fatos Nano (1997–1998) • Pandeli Majko (1998–1999) • Ilir Meta (1999–2002) • Pandeli Majko (2002) • Fatos Nano (2002–2005) • Sali Beriša (2005–2013) • Edi Rama (od 2013)